Vakuum

Většina z nás ví, že v termosce zůstane horký nápoj daleko déle horký, než v neizolované láhvi.

A vakuový kolektor je vlastně vložen v průhledné termosce. Tak obsah topné kapaliny, nahřátý sluncem třeba na 130°C, zdaleka tak rychle nevychládá, jako když je obklopen vzduchem, nebo minerální vlnou, které se obvykle používají u deskových kolektorů.

Přes vakuum může získané teplo unikat zpátky pouze vyzařováním, nikoli prouděním. A zářivý výkon měděné trubice i při nahřátí na značnou provozní teplotu ke 130°C nevyzařuje ani zdaleka tolik energie, kolik odchází proudícím vzduchem u běžného kolektoru. Vnitřní skleněná trubice je zvenku opatřena černým absorpčním povrchem, zato uvnitř je zrcadlově stříbrná. Proto naprostá většina tepelných paprsků, které se dostanou dovnitř trubice, a chtěly by ven, se odráží v uzavřeném zrcadlovém prostoru tak dlouho, dokud neskončí v mděné trubici s chladící kapalinou.Navíc se přidává skleníkový efekt vnější průhledné trubice, ktrerým sklo brání v úniku infračerveného záření zpět do prostoru. Proto vakuové kolektory fungují i v zimě, kdy deskové mnohem rychleji vychládají. Pro ilustraci. Po slunečném zimním dni, kdy je venku např. -7°C, a kolektory jsou nahřáty neodevzdaným teplem na 36°C je ještě 2 hodiny po západu slunce typicky 18-20°C.

Ale co když na trubice napadá sníh?
Pak samozřejmě bez speciálního řešení testovaného naší firmou může dojít k paradoxu, kdy deskové kolektory díky tepelným ztrátám rychle odmrznou, zatímco trubice pod vrstvou jinovatky pracují tak na 60%.

Co když nějaký dareba střelí prakem na kolektor a trubici poškodí?
Především tento typ kolektorů pracuje dál. V letním období rozdíl příliš nepoznáte. V zimě samozřejmě dochází na této trubici k větším ztrátám, a tak se vyplatí objednat náhradní trubici, která však stojí zlomek ceny kolektoru (cca 2,5%). Výměna trubice je poměrně jednoduchá

Zpět na hlavní výpis